Zase jsme čtyři

Je to rok od vypuknutí prvního lockdownu.

Byl to tehdy zvláštní pocit. 

Všichni jsme se nějakým způsobem báli. O sebe, naše blízké, o živobytí. 

Mnozí jsme o něco z toho za uplynulý rok přišli.Antikvartet hlavně o Dušana, společný čas, koncerty a vzájemný kontakt s publikem...

Za ten rok prošla kapela zásadními změnami. Včetně sestavy. 

Zůstaly jsme z původního kvartetu jen dvě holky. Jsme silná dvojka, máme jedna druhou. 

A tak jsme se obě pustily do práce a oslovily dva kolegy z hudební branže. 

A je to s nimi vážně jízda!

Seznamte se, pánové Jiří Mašek a Tomáš Vávra. Jirka se tak nějak přirozeně stal vedoucím zkoušek. Jde mu to skvěle a my to s respektem přijímáme. Jeho milá workoholická povaha s neutuchající touhou po preciznosti vede k tomu, že nás některé písničky nechá opakovat asi dvacetkrát. Vždycky ale s úsměvem na rtech. To znamená, že každá naše zkouška vydá za měsíc hraní a po krátké době máme repertoár připravený na celý koncert.

Tom je smíšek. Bavič. Veselá kopa. Když dá náhodou Jirka chvíli pauzu (opravdu se teď v Antikvartetu jí v podstatě za odměnu), vyloží si to jako nudu, popadne kytaru nebo housle a začne zpívat. Nohavicu, Hrzánovou, Plíhala, Kryla, Ledeckýho... cokoliv. Je neunavitelný. Onehdy hrál celou cestu v autě z Prahy do Veselí. 

Díky těmhle dvěma nejenže naše zkoušky trvají minimálně 6 hodin, ale dokážeme sedět a zpívat až do rána. Pořád. Je k neuvěření, že se to dá tak dlouho vydržet. A nejenže dá, ale teď, když se nemůžeme setkat, nám to navíc hrozně chybí.

Našli jsme, co máme společného a proč je hudba pro nás tolik důležitá. Díky ní prožíváme společně sdílenou radost. A sdílená radost je mnohonásobně větší radostí! 

Chceme ji proto sdílet i s Vámi, abyste také zažili aspoň kousek radosti v této divné době! 

Brzy na viděnou v nové sestavě! Někdy, někde.